Bosna a Hercegovina, ale i další země Balkánu, ty všechny mají v krajinách jeden zajímavý unikát, který jinde neuvidíte. Jedná se o mohutné kamenné náhrobky, kterým se říká také stećci. Tyto náhrobky v krajině zde měla údajně zanechat sekta jistých bogomilů. Bogomilské hnutí na Balkáně existovalo v desátém století, kdy se lidé seskupovali na protest proti útlaku ze strany Byzantské říše. Zakladatel sekty měl být venkovský kněz jménem Bogomil, který v raném středověku žil na území dnešního Bulharska.
Bosna jako útočiště
Ve své době byli bogomilové pronásledováni a jejich přívrženci postupně vytlačováni z oblasti Balkánu. Jako své útočiště nalezli pouze středověkou Bosnu. Kamenné náhrobky, které po tomto hnutí bogomilů zůstaly, jsou rozmístěné po celém Balkáně. Nejvíce z celého počtu náhrobků se však nalézá právě v Bosně a Hercegovině, kde jich je tady rovných 60 000.
Rozdílná ornamentální výzdoba
Kamenné náhrobky, které v krajině jenom tak postávají, mají rozličnou velikost. Některé z náhrobků jsou jen metr dlouhé. Jiné náhrobky mohou vážit až třicet tun. V závislosti na místě, kde se náhrobky nacházejí, se také liší jejich výzdoba a její charakteristika.
o Například v oblasti Bosny převažují na náhrobcích vyobrazení stylizovaných rostlin a jejich ornamentů, společně se spirálami.
o V krajině Hercegoviny zase stojí náhrobky, které jsou zdobeny převážně loveckými výjevy a zvířaty.
Druh středověkého umění?
Přesto však okolo náhrobků zůstávají otázky. Někteří z historiků se domnívají, že náhrobky jsou spíše speciálním druhem balkánského umění ve středověku. Mimoto do dnešních dní není zcela jasné, kdo vlastně pod těmito monumentálními náhrobky odpočívá. Pro místní obyvatele Balkánu však mají stećci zvláštní význam. Kameny zůstávají v krajině již stovky let na svých původních místech a nedotčeny.
